Nejstarší jihlavské městské knihy jsou součástí odd. Úřední knihy a rukopisy archivního fondu "Archiv města Jihlavy", který je uložen v MZA v Brně - Státním okresním archivu Jihlava. Nejstarší kniha je protokolem vedeným na městském soudě se zápisy záležitostí tam projednávaných. Druhá kniha je smíšeného charakteru soudního a radního, dvou orgánů města, které se lišily především svou hlavou - rychtářem a purkmistrem. U obou orgánů byl jeden písař, jenž vedl zápisy rady i soudu společně v letech 1385 - 1393. Od r. 1393 tato kniha obsahuje zápisy radní. Soudní zápisy pokračují v městské knize IV od r. 1419. Městská kniha IV má zvláštní postavení tím, že do ní byly zapsány z blíže neznámých důvodů kolem r. 1419 tzv. hrdelní zápisy, v nichž bylo pokračováno až do r. 1457. Na poslední zápisy radní v městské knize II navazje řada čistých radních knih, jimiž jsou knihy III, V a další. Obsahem zůstávají soukromoprávní záležitosti nesporné a věci veřejné. Z důležitějších zápisů nesoukromoprávních obsahuje např. zápisy o bouřích v Jihlavě v r. 1391 (kniha II) nebo o bojích s Jiřím Poděbradským v knize III.Do těchto knih se nezapisovalo přímo při zasedáních, zápisy sem byly pořizovány až po delší době z konceptů. Jedinou dochovanou ukázkou konceptní knihy je městská kniha IIIa z let 1400 - 1433, jejíž zápisy, které mají trvalou platnost byly přepsány do knihy III.Seznam titulů:1) Městská kniha I soudní 1359 - 1377, inv. č. 12) Městská kniha II soudní a radní, 1378 - 1408, inv. č. 23) Městská kniha III radní, 1408 - 1473, inv. č. 34) Manuál běžný radní (městská kniha IIIa), 1400 - 1433, inv č. 45) Městská kniha IV soudní (1408) 1417 - 1536, inv. č. 5

Sbírka digitalizovaných dokumentů - monografií a periodik Moravskoslezského kraje z 19. století a první poloviny 20 století.

Osm knih zahájeného soudu města Loun, zachycujících v ustálených formách soukromoprávní agendu jednotlivých soudních zasedání. Nejstarší kniha od roku 1347 původně sloužila pro záznamy městských dluhů, souvislé zápisy ze soudů začínají od roku 1362. Knihy jsou papírové s koženými či dřevěnými deskami, jazykem je do poloviny 15. století latina, poté převládá čeština.