Obr (The Giant), vzducholoď
Archives photographiques (Médiathèque de l'Architecture et du Patrimoine)
© CNM
V současné době si lze na mnoha rozsáhlých portálech prohlížet letecké snímky země . Tyto nádherné sbírky dokazují užívání leteckých fotografií po několik desetiletí. Zachycovaly neustále se proměňující krajinu, odhalovaly archeologická naleziště, která nelze spatřit pouhým okem a v neposlední řadě sloužily jako nástroj řízení územní správy.
1. Počátky letecké fotografie
První leteckou fotografii pořídil v roce 1858 francouzský fotograf Nadar z balónu ve výšce 80-ti metrů. Mnoho evropských fotografů na začátku 20. století ho následovalo a fotografovalo z balónu památky a města, jako například Stonehenge ve Velké Británii, Řím a Ostii v Itálii.
Během 1. světové války byly letecké snímky systematicky používány pro navádění pozemních a vzdušných jednotek. V poušti a vyprahlých oblastech na východním pobřeží Středozemního moře angličtí, němečtí a francouzští vojáci odkrývali starověké památky. V letech 1925 až 1942 pořídil takto francouzský jezuita Antoine Poidebard mimořádné fotografie Sýrie.
Ve Spojeném Království roku 1922 pak O.G.S. Crawford jako první objevil archeologické naleziště, které by bylo jinak díky dlouhodobému zemědělství těžko identifikovatelné. Crawfordovy fotografie odhalily „duchy Wessexu“ (ghosts of Wessex) – fantomy minulosti, které ve své době vyvolaly velké pozdvižení.
Roger Agache, Noyelles-sur-Mer, (Somme), letecký pohled na pohřebiště z doby bronzové
© Ministère de la Culture / R. Agache
2. Od průkopníků letecké fotografie až do současnosti
Nejpozoruhodnější fotografie pořídil po roce 1939 profesor John Kenneth Saint-Joseph. Po skončení 2. světové války pokračoval v letání letadly Královského letectva. Na palubě speciálně vybaveného letadla Cambridgeské univerzity a za asistence cvičeného pilota pořídil Saint-Joseph do roku 1980 stovky tisíc černobílých fotografií. Zaměřoval se především na fotografování výkopů římských tábořišť.
Průzkum byl dále veden v Německu (Irwin Scollar a Otto Braasch), v Belgii (Charles Léva) a v nedávné době v Itálii, Španělsku, Nizozemsku, Rumunsku, Švýcarsku, Lucembursku a Švédsku.
Počátky působení leteckých „zlatokopů“ nalezneme v padesátých letech ve Francii. Mezi tyto průkopníky patřil Roger Agache (* 1926), který prováděl průzkumy severní Francie, díky nimž máme více informací o předrománské a románské době oblasti Somme. Vlastní metodologii pro letecké vyhledávání pak popsal v několika publikacích. Agache daroval svou sbírku mnoha výjimečných leteckých fotografií francouzskému Ministerstvu kultury.
- Agachovy sbírky na Michael-fr
- Agachovy sbírky na Mémoire
- Roger Agache: letecká fotografie v severní Francii
Dalším francouzským pionýrem byl Roger Henrard (1900-1975), mimořádný pilot a lovec leteckých obrázků, který přeletěl a vyfotografoval celou Francii. Henrard dokonce obdržel povolení k přeletu Paříže. Památkový ústav, který spravuje části jeho sbírek, zdigitalizoval fotografie regionů Centre a Poitou-Charentes, departementů Somme a Orne a měst Angers a Elbeu.
Roger Henrard, Château de Chenonceaux (Indre-et-Loire), letecký pohled z roku 1955
© Inventaire général, ADAGP
Ve Velké Británii
Bohaté dědictví leteckých fotografií pořízených královským letectvem po 2. světové válce pro účely kartografických úřadů doplnil nedávný průzkum objednaný místní správou . Tyto fotografie jsou široce používané archeology pro hledání nalezišť, také národními sbírkami spravovanými památkovými ústavy v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku. Norfolkské hrabství nechalo letecké snímky pořízené v letech 1946 až 1988 zdigitalizovat.
Ve Velké Británii se od 50. let začalo objevovat mnoho leteckých fotografů zaměřujících se na archeologii. Některé z fotografií byly zdigitalizovány a publikovány na internetu. Například fotografie pořízené Normanem McCordem jsou dostupné pomocí služby SINE.
Fotografie Paula Gilmana a dalších jsou přístupné díky ‘Unlocking Essex’s Past’, služby spravované hrabstvím v Essexu jako části projektu EESOP (East of England Sense of Place).
Tivoli, feuille IGM 150
Villa Hadriana, barevná infračervená fotografie, 70. léta
© ICCD /Aerofototeca
V Itálii
Aerofototéka (archiv leteckých fotografií) byla založena v rámci Ministerstva školství v roce 1958 a dodnes je jejím cílem přispět k pochopení a ochraně životního prostředí, architektury, archeologického a uměleckého národního dědictví. Aerofototéka, která je od roku 1973 součástí Ufficio Centrale del Catalogo, se ještě před rozšířením svých aktivit na průzkum krajiny jako celku původně zaměřovala na hledání archeologických nalezišť. Politikou Aerofotéky je již po mnoho let získávání starých sbírek leteckých fotografií.
Internetové stránky:
- http://www.iccd.beniculturali.it/istituto/aerofototeca.html
- http://www.iccd.beniculturali.it/servizi/aerofototeca.html
- http://www.iccd.beniculturali.it/standard/fotoaeree.html
V Polsku